Life Decision – Podnikatel nebo zaměstnanec?

Oskar Kořistka, MyImage.cz Cofounder & COO Supernova Studio. Jediný český startup, který se dostal do prestižního amerického inkubátoru YCombinator, který se zasloužil o úspěch projektů jako Airbnb nebo Dropbox.

Určitě to znáš. Sedíš s kamarády ve škole, v hospodě u piva, nebo si jen tak povídáte o svých plánech do budoucna. Stěžejním tématem, které zajímá nejen vaše rodiče, kamarády a učitele, ale předpokládám i vás, je volba povolání. Problém je v tom, že mizivé procento mladých lidí opravdu ví, čím by se reálně mohli po škole živit. Podle oxfordské neziskové organizace 80 000 hours strávíte práci asi 80 000 hodin za život. Navíc zjistili, že 76 % zaměstnanců zná svůj vysněný job, ale jen 17 % jej vykonává. Samozřejmě, že nejlepší by bylo dělat celý život to, co tě baví, ale tak jednoduché to není. Každá cesta k úspěchu stojí spoustu času, energie a prostředků, to je však téma samo o sobě na další článek. Mnohem důležitější rozhodnutí,rozhodnutí které musíte udělat jako první, jestli chceš být podnikatelem, nebo zaměstnancem.

V čem je vlastně rozdíl?

Představa zažitých stereotypů o podnikání a zaměstnání je asi taková: Podnikatel je ten kdo rozdává úkoly a shrábne veškerou smetanu a zaměstnanec je tím mravenečkem, který poctivě plní to co vidí na očích svému “pánovi”. Tato představa je samozřejmě absurdní a hned ti vysvětlím proč. Představ si, že se dnes rozhodneš začít podnikat. Na začátku jsi jediným zaměstnancem svého vlastního startupu, s trochou štěstí najdeš vhodného parťáka a budete dva. Z počátku pracuješ asi osmnáct hodin denně sedm dní v týdnu, třeba rok, dva nebo i deset. Pokud se ti daří a vyděláváš peníze, investuješ je zpět do podnikání, v opačném případě pravděpodobně zkrachuješ. Fakt, že se ti daří, znamená v prvé řadě to, že tvé podnikání roste. S tím jsou spojeny další aspekty. Najímáš zaměstnance, vedeš účetnictví, komunikuješ s úřady, případnými investory, vyvíjíš produkt, investuješ do marketingu a podobně. Záběr znalostí, které k podnikání potřebuješ je obrovský a musíš se neustále učit novým věcem. To nejpodstatnější, s čím se musí vyrovnat každý kdo se rozhodne podnikat je ale zodpovědnost. Nedaří se? Smůla, zaměstnance, daňové úřady, sociální správu, pojišťovnu ani dodavatele to obvykle nezajímá, zaplatit jim prostě musíš.

Zaměstnanci mají život o něco málo jednodušší.

Nechci tvrdit, že být zaměstnancem je lepší než podnikat, ale v mnoha ohledech je to zkrátka jednodušší. Pokud se vyrovnáte s tím, že příliš nejsi pánem svého času a tvůj nadřízený může být trouba, může být život zaměstnance velmi pohodlný. Pro dobře placené zaměstnání je důležitá specializace. V prvé řadě bude tvého zaměstnavatele zajímat, co jsi vystudoval, co jsi dělal mimo studium (brigády, koníčky a podobně) a jestli zapadáš do firemního prostředí. Takže pokud jsi střední, případně vysokou školu neproseděl v hospodě či na Instagramu, máš velkou šanci na slušně placený job. Do práce chodíš od pondělí do pátku na 8 hodin, tvá zodpovědnost se omezuje jen na přidělenou práci, peníze ti chodí pravidelně a s trochou štěstí dostaneš i osm týdnů dovolené. To nezní až tak špatně co? Problém zaměstnání je v tom, že pravděpodobně nebudete spokojeni s tím co děláte, nebo se svým platem. Záleží také na tom, jestli pracuješ manuálně, hlavou, v korporátu, malé firmě a tak dále. Z toho plyne také míra zodpovědnosti, finanční ohodnocení, kvalita života. Zaměstnání tě učiní v podstatě závislým na někom jiném. To je kompromis, se kterým se buď smíříš, nebo začneš podnikat.

Jak poznám, na co se hodím? Stačí si odpovědět na pět jednoduchých otázek.

Jsem cílevědomý až tvrdohlavý?

Pokud si myslíš, že nejlepší zkušenost je ta vlastní, máš pravdu. Jestli ti někdo vykládá o tom, jak to bolí když si spálíš ruku, těžko se to dá srovnat se zážitkem, když si jí opravdu spálíš. Pro podnikání je nezbytné hledat nové cesty a řešení problémů, které ještě nikdo nevyzkoušel. Kdo si rád nechá poradit, aniž by vyzkoušel vlastní cestu, dojde mnohem dál v kariéře zaměstnance. Jsem asertivní a komunikativní? Tahle vlastnost je důležitá v obou případech, avšak pro podnikání je to nezbytná záležitost. Jestli chcete být opravdu úspěšní v podnikání, je to hlavně o komunikaci, vyjednávání, hledání kontaktů a nových partnerství. V zaměstnání se komunikace samozřejmě hodí taky, ale můžeš si klidně najít takové povolání, kde se tvá komunikace omezí na pokec v kuchyňce než se uvaří káva a při obědě s kolegy.

Spoléhám se na svou vlastní intuici?

Dobrá intuice je základním kamenem každého podnikatele. Není to nic vrozeného, leda že by se někdo narodil jako vědma. Intuice je v podstatě poslední štace rozhodovacího procesu. Vezmete veškerá data, která máte k dispozici a pak se rozhodnete podle vlastního uvážení. Důležitá je hlavně v takzvaných “long term decisions”, nebo-li dlouhodobá rozhodnutí, kdy máte k dispozici pouze pramálo informací. Jestli je ti takové rozhodování nepříjemné, jako zaměstnanec taková strategická rozhodnutí pravděpodobně dělat nebudeš.

Umím přepnout ze 100 % výkonu na 120 %?

Představ si, že šlapeš do kopce na nějaký vrchol. Je to dlouhá cesta a namáhavá cesta, už vidíš vrchol.. Co uděláš? Zpomalíš a v klidu to dojdeš, nebo naopak ještě přidáš do kroku? Asi nepřekvapí, že pro podnikání je důležitá ta druhá vlastnost. Narozdíl od zaměstnání, je v podnikání důležité neustále posouvat vlastní hranice. V zaměstnání se snadno dostanete do své komfortní zóny, stačí si vytvořit pracovní rutinu a dělat něco, co tě bude aspoň trochu bavit. Naproti tomu v podnikání je nutné ze své komfortní zóny vystupovat neustále, v počátku jsi mimo ní prakticky neustále .

Umím motivovat a vést lidi?

Jsi předseda třídy, kapitán družstva nebo vedeš zájmový kroužek? Super, to je perfektní trénink k vedení teamu lidí. Motivace je velmi důležitá při libovolné činnosti, ale v podnikání to platí dvojnásob. Jestli že tvůj team není schopen podávat takové výkony, jaké požaduješ, společnost brzy zkrachuje. Nejedná se jen o peníze, vždyť v počátku nejspíš žádné mít nebudete. Musíš umět nadchnout ostatní pro to co děláš, sdílet své vize, být na jedné vlně. Naopak zaměstnanec jen reaguje na nabídku a poptávku. Pokud se daří jej motivovat, pracuje dobře, pokud ne, může odejít, nebo si stěžovat svému nadřízenému. Komu si ale budete stěžovat když je společnost tvoje?