V tomto sloupku bych chtěl zavzpomínat na celosvětové gentlemany minulosti. Věřím, že každý z nás si dokáže vybavit alespoň pár gentlemanů, které již bohužel nejsou mezi námi. Určitě se můžete těšit na Winstona Churchilla, J. F. Kennedyho, Deana Martina a také na naše české gentlemany, kupříkladu Tomáše G. Masaryka. Rád bych ale začal Oldřichem Novým.
Oldřich Albín Nový byl veliký milovník, dramaturg, zpěvák, režisér a také především vynikající herec. Narodil se do neherecké rodiny, jeho otec byl hasič a jeho matka švadlena. Oldřicha Nového dovedl k herectví jeho otec, který jakožto hasič měl na starosti požární hlídku v tehdejších kinech (biografech). Oldřich byl vyučen sazečem, ale už od dětství ho to táhlo k divadlu. Roku 1918 dostal první pracovní příležitost v divadle v Ostravě. Po roce odešel do divadla v Brně, kde začal sbírat zkušenosti z těžších rolí, a dokonce prohloubil své zkušenosti v oblasti režírování.
Roku 1936 se oženil s dcerou bohatého ředitele pražské banky Alicí Wienerovou, která byla umělecká fotografka inscenací a dětí, překladatelka, a také jeho osmiletá známost, s níž zůstal až do její smrti. Alice Oldřicha nesmírně podporovala ve všem, co dělal, pomáhala mu v divadle s agendou, dokonce i překládala pro Oldřicha do češtiny zahraniční díla. Oldřich s Alici spolu vychovávali Oldřichovu dcera Janu, o níž není známo, kdo je její matka. Toto tajemství si Oldřich vzal s sebou do hrobu.
Ačkoliv se Oldřichovi velmi dařilo v herectví, v životě ho zasáhlo pár tvrdých ran. Oldřich Nový, jakožto pravý gentleman a milovník, se odmítl rozvést se svojí manželkou Alicí, která byla židovského původu, a proto byli oba deportováni do smíšeného koncentračního táboru. Bohužel pobyt v koncentračním táboře velice špatně snášela Alice, z důvodu že přišla o půlku své rodiny. Se ztrátou bližních se nikdy nevyrovnala a vypukla u ní schizofrenie.
Oldřich Nový se po válce opět vrátil k divadlu. Bohužel po nástupu socialismu, mu bylo zakázáno natáčení filmů, které nejsou v duchu se socialistickým realismem. Jako jeho nejúspěšnější poválečné dílo je označována parodie na romantický žánr Pytlákova schovanka, které se dostalo obdivu mnoho let později.
Oldřicha Nového jsme mohli potkat v mnoho známých prvorepublikových filmech. Nejvíce ho proslavila hlavní role ve filmu Kristián, kterou režíroval Martin Frič. Dále jsme ho mohli vidět ve filmu Hotel modrá hvězda, Přítelkyně pana ministra, Eva tropí hlouposti a další.
Na sklonku svého života nevycházel Oldřich Nový ze svého bytu, z důvodu aby nebyl poznán, a aby na něj bylo vzpomínáno jako na Oldřicha Nového — gentlemana a milovníka.
Na závěr bych zmínil jeho motto, kterým se řídil po celý svůj život:
„Smích je kořením života, a dokud se člověk dovede smát, je živ. Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze.“