Jaké vlastnosti či kvality si na muži ceníte nejvíce?
Elina Nechayeva
Sopránistka, finalistka Eurovize 2018 | YouTube | Facebook | Twitter | Instagram
Nejdůležitějšími hodnotami u muže pro mě jsou: vůle být každý den svým nejlepším já, silná osobnost, hodné a milující srdce, pozitivní myšlení, dobré vychování, schopnost dodržovat sliby a dosahovat cílů.
Ráda vedle sebe vidím silnějšího muže nejen fyzicky, ale také duševně. Muže, který zachází s okolním světem s velkým respektem. Velmi mě těší, když má muž znalosti o hudbě a kultuře a pozná rozdíl mezi operou a operetou.
Ale pokud mluvíme o životním partnerovi, pak zde musí existovat něco víc, než jsem popsala dříve. Něco nedotknutelného, co nemůžeme vidět ale pouze cítit.
A mimochodem! Příštím rokem v lednu plánuji koncert v Brně!
Anglický originál:
Anna Lucie Schollerová
Z mého pohledu by pravý muž měl mít několik vlastností, které jsou pro mě čím dál více důležité a už i rozhodující. Určitě by měl vědět, co od života očekává a chce. Měl by být také vyzrálý a vědět, že dokonalého člověka najít nelze a šťastným nás nikdo neudělá – dokud nenajdeme štěstí sami v sobě.
Ve vztahu by měl také naplno respektovat a ctít svou partnerku, být zodpovědný, pracovitý, věrný a umět v životě s problémy bojovat. Měl by být i oporou a chápat, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, a ne vždy se shodnou a chápají. Žena by s ním měla mít pocit bezpečí a vědomí, že ať se stane cokoliv, může se na něj spolehnout.
Poslední věc, kterou bych zdůraznila je, že se mi na mužích líbí, když jsou vtipní, komunikativní, inteligentní, optimističtí a neberou se příliš vážně.
Kamila Vodochodská
Nárvhářka, stylistka & módní koučka | Web | Instagram
Jak jsem poznala gentlemana, který mi navždy vlil do žil krev poznání
Pamatuji si na jeden večer, kdy jsem seděla s kamarádem v ateliérové kuchyni a povídali jsme si o mužích, otcích, mamáncích, všech lumbersexuálech, hipsterech, lektorech a koučích toho či tamtoho… Po několikahodinovém toku slov pokrčil rameny a zasteskl si. Nedokázali jsme se totiž dopátrat konkrétní osoby, kterou bychom znali osobně a mohli si říci, že je vzorem chlapa, otce či gentlemana, ke kterému bychom mohli vzhlížet a inspirovat se jím. Tehdy jsme se – ačkoliv on muž, já žena – shodli na tom, že je třeba obnovit napojení na rodinou historii s tím dobrým i špatným, na co jsme hrdí. A i na všechna ta tabu, která bychom nejraději již nikdy nevytahovali na světlo. Jak je třeba znát všechny ty již proběhlé životní situace, vzít si z nich reálné poučení, vytvořit životní příběh k předávání dalším generacím a nastavit tak hodnoty naší neustále se rozvíjející osobnosti. Zůstat praví a skuteční a zkusit znovu najít všelásku nejen pro sebe, ale i pro druhé.
Proč onen předlouhý úvod?
Až s odstupem času, čím starší, někdy zklamaná z žen, jindy z mužů, jindy sama ze sebe, jsem došla k tomu, že gentlemanem se muž nemůže stát. A už vůbec ne jen vnějšími změnami, ani naučenými rituály, radami a poučkami. Muž se musí nejprve mužem stát a teprve poté může odlehčeně, s grácií a přirozeností, nenuceností a lehkostí, sílou i jistotou nosit před svým jménem, neviditelný a přesto navždy zapsatelný titul gentleman. Nesmazatelný proto, že setkáte-li se s ním, budete si jej pamatovat navždy.
Tím, že se pohybuji celý život v módním odvětví a mám k němu přirozeně nejblíže, z hlediska gentlemanství vnímám právě zde velmi poctivou přípravu nespočetné gardy gentlemanů. Těch, kteří pojali pocit, že vnější změnou je hotovo. Ačkoliv si myslím, že nelze tuto složku oddělit a je součástí gentlemanství jako celku. Nemělo by se ale začít z druhého konce? Upravený vzhled, základní znalost módních pravidel, společenské módní etikety je polovinou, jež bez té druhé fungovat nebude. Samostatně pak jen po značně omezenou dobu. A to do první situace, se kterou se bude muset muž i bez kordu u pasu poprat. Ta ukáže …
… ctnosti, vlastnosti a hodnoty, které muž gentleman projeví jsou druhou esencí. A já jsem neskutečně vděčná za to, že jsem za život několik pravých gentlemanů poznala a jeden, ačkoliv to možná ani netuší, mi svým gentlemanským životním přístupem vliv do žil živou vodu. Gentlemanství může mít tedy v dnešní moderní době blahodárné vlivy, rozhodně nejde o něco co by mělo zůstat jako vzpomínka z filmů s Oldřichem Novým.
Gentleman pracuje – i rukami i hlavou
Pravý gentleman není ten, který uteče před manuální prací, i přestože jeho doménou může být práce hlavou. V pravé chvíli nedbaje o své olejíčkem opečované kožené polobotky sundá padnoucí sako a pomůže „slabším“. Zní to jako z přeslazené červené knihovny? Možná! Ale tato pohotovost a přirozenost v jednání je troufnu si říci jednou z hlavních vlastností, která se prolíná veškerým konáním gentlemana.
O svůj vnější vzhled dbá, protože si je vědom toho, že je to součást zdravé sebeúcty. Nejde však o prioritu, které by věnoval veškerou energii, čas i finance. Jestliže nechává vyšší zpropitné či vás chce pozvat, není to čin pro oslnění obsluhy, přítomných osob či zvýšení svého ega – jedná takto proto, že vidí ve štědrosti, velkorysosti a snaze potěšit druhé smysl.
Naučila jsem se od něj, že je pro gentlemany mnohem důležitější obsah než forma. Především v komunikaci a to i té, která je mnohdy velmi obtížná pro oba – ve sdělení emocí, výměně názorů či vyjednávání. Není převzetí odpovědnosti za danou situaci, alespoň svou půlkou důležitější než obhajoba, zarytá a trudomyslná? Tento gentlemanský přístup je otevřený, budující, snažící se pochopit …
Zdvořilost mě naučil vnímat jako něco zcela jiného
Pravý gentleman se nikdy nebojí toho, co si o něm budou ostatní myslet. Svou pověstí si je sám jistý. Vše co činí, činí vědomě, uvědomuje si možné následky a svou odpovědnost k sobě, druhému člověku, případně i širší společnosti a s tím spojené budoucnosti, nejenom té své. Hnacím motorem je upřímný zájem o blaho a dobrý pocit druhých a jejich pohodlí. Empatii méně či více rozvinutou používá k tomu, abyste se v jeho přítomnosti cítili dobře, klidně a jedinečně.
Potvrdil mi tak to, co jsem intuicí u mnohých mužů cítila – že nestačí mít podrobně nastudovaná společenská pravidla a fakticky vědět, kdo jde první do dveří, ze schodů či na straně chodníku blíže k silnici. Gentleman totiž chápe především účel těchto pravidel společenské etikety. Zpříjemnit život, pomoci a ochránit (ano, i v dnešní moderní době emancipovaných žen).
Pravý gentleman svou otevřeností, srdečností, nesobeckostí a upřímným zájmem o druhé překoná jakékoliv věkové, společenské či kulturní rozdíly.
Moderní gentleman je kultivovaná osobnost, která se neustále rozvíjí, zajímá se o dění kolem a aktuální reálné problémy. Možná celé gentlemanství až příliš zjednoduším, ale pořekadlo „co nemáš rád sám, nečiň druhým“ je obsahově esencí každé ctnostné vlastnosti, které si u gentlemanů vážím. Jako červená nit se jimi vine snaha neubližovat druhým a naopak jim co nejvíce je to jen možné pomáhat.
Některé vlastnosti jako štědrost, zdvořilost, obětavost, podpora mohou pomáhat přímo, jiné v důsledku či druhotně – jejich sebekázeň, disciplína, zbožnost. Nemusí se hned jednat o pravidelné nedělní mše, ale spíše o uctívání jakýchsi hlubších hodnot a vyššího smyslu či odvaha. Aopět nemusí jít o tu rváčskou v boxérském ringu. Svými činy a uvažováním do budoucna tak nepřímo mohou gentlemani pomoci mnohem většímu množství lidí.
Gentleman dokáže uklidnit, zpomalit jen svou přítomností, energií, která z něj vyzařuje, způsobem mluvy a použitím slov. Vše hektické, chaotické a negativní, jako by v okamžiku levitovalo zavakuované a připravené k řešení. S lehkostí, ne agresí či výtkou, je připraven se na situaci podívat a navrhnout řešení.
Odvaha nemusí být už jen pojem pohádkových princů
Pro gentlemanství je podle mého zásadní jedinečná konzistence sebevědomí a pokory. Vlastnosti, které se v moderní době nachází u mužů spíše odděleně a určují je tak osobnostně spíše jako dva protipóly. Nepotkala jsem gentlemana, jež by byl lenivý, hrubý jak ve fyzické, tak slovní úrovni, bez disciplíny (alespoň v nějaké formě). Praví gentlemani jsou empatičtí, věrní, spravedliví a ačkoliv jsem potkala i stydlivější introverty, i ti jsou komunikačně obratní. A jejich humor je srdečný.
Pro mě osobně se gentlemanství v určitých rysech překrývá s ideálem rytíře – mírného a přitom velmi prudkého. A jak především my ženy rády používáme výrazem Pravý muž, kde si dovolím přidat smysl pro povinnost a odpovědnost.
Každý může ovlivnit své okolí mnohem více než si vůbec sami připustíme a také uvědomujeme. Nehledě na to, zda jde o muže či ženu, pod malou kapkou šarmantní zdvořilosti, pravosti a nesobecké přítomnosti pro druhé rozkvetou obě pohlaví. Vyjádřit se upřímně o tom, co se nám doopravdy líbí a co cítíme, může být tak osvobozující, i když někdy na počátku nesnadné.
Učení se pravým ctnostem totiž vyžaduje mnohdy vyjít z naší zóny pohodlí a čelit mnoha našim strachům, popřeným vlastnostem, o kterých víme, že nejsou ty nejryzejší. A ani po první či sté prohře to nevzdat a zkusit to po stoprvní.
Cesta k gentlemanství je v mnoha ohledech celoživotní boj o poznání sám sebe, skutečných hodnot, zásad a vnitřních nastavení chování vůči sobě, našim nejbližším i lidem a skutečnostem, které nás obklopují.
Jen víc a víc gentlemanů!
A láskou a úctou,
Kami