Podívejme se na gentlemanství očima žen. Začínáme s pravidelným seriálem, ve kterém se budeme ptát zajímavých žen na otázky, které vás zajímají. V dnešním díle se budeme ptát Karolíny Houžvové z Doplňku pro život, Alči Cigánkové z projektu Staň se svým vlastním hrdinou, blogerky Míši Konopkové z Na vlně stylu a také spisovatelky Michaely Zindelové.
Karolína Houžvová | Doplněk pro život
Svým projektem Doplněk pro život pomáháte sociálně vyloučeným lidem, kteří z domova šijí originální společenské motýlky. Je motýlek něco, co by měl mít každý gentleman v šatníku? Jak by se měl muž chovat, aby od tebe mohl dostat nálepku gentleman?
Motýlek je hezký doplněk, ale určitě existuje mnoho gentlemanů, kteří jej v šatníku nemají. Pro mě je gentleman muž se slušným vychováním, dobrými mravy a hlavně pokorou k ženám. Pravý gentleman si natolik ženy váží, že ji nikdy nenechá nést těžkou tašku, nebo vykonávat náročnou činnost. Pokud je tma, nedovolí ženě jít samotná městem, vždy ji podrží dveře nebo nechá vybrat místo k sezení, kde se bude cítit dobře. Zkrátka pokud to jde, pečuje o ni s láskou a úctou.
Věřím, že tyto body mohou být splněny i bez motýlka, ale pokud je muž k tomu všemu ještě hezky oblečený a upravený získává plusové body. Rozhodně je lepší slušný muž bez motýlku, než nevychovanec s motýlkem. A co se týče našeho sociálního projektu tak jsem přesvědčená, že motýlky Doplněk pro život mají pouze gentlemani, protože zakoupením pomohli ženám – maminkám handicapovaných dětí a to, že budou dobře vypadat, je už jen milý bonus.
Občas se říká, že gentlemani již vymřeli. Myslíš si, že je to obecně pravda nebo stále ve svém okolí máš nějaké gentlemany?
To pravda rozhodně není. Možná jich je méně než dříve, protože ženy se v dnešní době snaží být více samostatné a spoléhají se hlavně na sebe, a někteří muži jsou natolik pohodlní, že je v tom nechávají. Bohužel. Já naštěstí pár gentlemanů kolem sebe mám. Například můj manžel je gentleman rozhodně největší, kterého znám. Můj bratr je ale také gentleman. Muži jsou prý takoví, jaké je jejich matka vychová, takže právě přichází můj čas pěstovat v mém synovi malého gentlemana.
Alča Cigánková | Staň se svým vlastním hrdinou
V rámci vašeho projektu „Staň se svým vlastním hrdinou“ spolupracujete se špičkou etikety Ladislavem Špačkem. Asi trochu hloupá otázka, ale je stejně galantní i mimo objektiv? 🙂
Hloupá otázka neexistuje. Navíc tohle je něco, co zajímá každého. Já sama jsem na to byla zvědavá.
Musím říct, pan Špaček mne nezklamal, naopak. Je neskutečný. Člověka jako je on jsem zatím nepoznala. Většina lidí si ho představuje jako upjatého pána, který striktně dodržuje všechna pravidla, za jakékoli situace, a který kontroluje, zda je i vy používáte. Opak je pravdou. Člověk se v jeho přítomnosti necítí pod drobnohledem, cítí se uvolněně. Je to neskutečné šarmantní a okouzlující muž, neuvěřitelně pracovitý, příjemný, který v každé situaci ví, co říct a vy si připadáte, jako byste jej znali celé roky.
Také je skvělým vypravěčem. A že má co říct, jeho životní příběhy jsou opravdu zajímavé. Navíc ten klid a energie v jeho hlase. V neposlední řadě si dokáže udělat legraci sám ze sebe, je opravdový gentleman, co řekne, to také udělá a je oddán svému poslání předávat etiketu dalším lidem. Pan Špaček je opravdu mužem na svém místě.
Jaké všechny vlastnosti musí muž mít, abys jej nazvala gentlemanem?
Pro mne je gentleman ten muž, který je ke mně pozorný. To je jedna jediná vlastnost, která stačí. Ta shrnuje vše. Abych nazvala muže gentlemanem, nemusí hned donést kytku nebo platit v restauraci. Gentlemanství není o penězích.
Je příjemné, když muž přemýšlí nad mými potřebami a přijdu si jako hlavní hrdina večera. To je gentleman. Otevře mi dveře, pomůže mi s kabátem či se posadit, doleje skleničku, zeptá se, jestli je vše v pořádku, pomůže s těžkou věcí.
Co považuješ za největší společenské faux pas?
Etiketa není o tom, abychom dodržovali vždy všechna pravidla a 100% se jimi řídili za každou cenu. Etiketa je o tom, aby se s námi a v naší přítomnosti ostatní cítili dobře.
Je pěkné, pokud osoba, která s vámi tráví čas, má přehled v etiketě. Pokud tomu tak není, tak ji na to neupozorňujeme. Za mne je největším prohřeškem pokud někdo upozorní druhého člověka, že udělal chybu či nedodržel pravidlo slušného vychování. Takový člověk se pak dopustí nejzákladnější chyby – upozorní všechny okolo a způsobí tak někomu dalšímu nepříjemnou chvilku. Pravidlo jedna tedy je – neupozorňovat, že ostatní něco nedělají podle etikety.
Míša Konopková | Na vlně stylu
V rámci blogu Na vlně stylu (dříve Aj Laf Fešn) se z velké části věnujete právě módě. Myslíte, že se dá gentleman poznat už od pohledu? Podle toho, co nosí, jak je upraven?
Podle toho, co má muž na sobě, se dá poznat velmi mnoho. Od toho, jaký poslouchá styl hudby i jaký životní a módní styl vyznává. Zda se ale už od pohledu dá poznat, jestli se jedná o gentlemana? To si až tak úplně nemyslím. Dle mého názoru tvoří pravého gentlemana především jeho činy. Gentleman tak může být, jak muž v padnoucím obleku, tak i klidně v džínách a triku.
Snaha stát se skutečným gentlemanem chce pořádnou dávku trpělivosti a odhodlání. Myslíte si, že se gentlemanem může stát každý muž?
Má-li o to skutečný zájem, pak ano. V dnešní době existuje mnoho naučné literatury, blogy zaměřené na pánskou módu. Vygooglit se dají i články zaměřující se na správné chování, etiketu. Skloubí-li se všechno dohromady, pak před námi může stát dokonalý gentleman.
Nedávno jste se vdala, je váš manžel opravdový gentleman?
Můj muž je dokonalým prototypem gentlemana, alespoň tedy pro mě. Má vše, co bych od gentlemana očekávala. Ve společnosti se umí chovat tak, jak se na správného gentlemana sluší a patří, je galantní a to nejen k ženám, nerazí heslo oko za oko, zub za zub, občas mi jen tak koupí květinu, uvaří večeři a hlavně mi každý den už více jak 5 let vyznává lásku. Takže jestli je můj manžel opravdovým gentlemanem? Rozhodně.
Michaela Zindelová | Vysoká škola bontonu
V knize Vysoká škola bontonu, na které jste spolupracovala, se věnujete snad všem tématům od oblékání přes gastronomii až po chování. Určitě tak máte dobrou představu o tom, jak by takový moderní měl gentleman vypadat?
S Marií Formáčkovou jsme si ve Vysoké škole bontonu sice rozdělily teritoria, ona se postarala o gastronomii, já o chování a vzhled. Ale úzce jsme spolupracovaly, naše knížka měla neoddělitelné zadání, na jehož konci měla získat etiketa přesné obrysy. Já osobně mám raději francouzské savoir vivre et savoir faire aneb umět žít a umět konat. Souvislosti a vazby jsou mi nějak srozumitelnější.
Nechci mluvit přímo o moderním gentlemanovi, i když tohle substantivum stojí v záhlaví vašeho webu, ale obecně, o současném muži. Dobře volený vzhled i chování může setřít velmi lehce i generační „pel“, neuznává totiž mantinely věku, nezná omezení. A to vnímám ráda… Přidala bych spíš pár poznámek k plusům i mínusům, který dnešní čas nese. Současný muž podle mne nenosí stále džíny s tričkem. Jistě v mnoha ohledech nejpohodlnější „uniformu“. Říká se, že každá žena má mít nejméně šest podprsenek, u muže bych si ráda tipla, že jen jedny ze šestice kalhot každého majitele by měly být denimové. Nabízí se tolik možností, třeba mrkváčům s celoplošným potiskem, prostě kalhoty jiné materiálem i střihem, než modráky, těsně obepínající nohy.
Pánská móda se rozvíjí a mění velmi radikálně až revolučně od začátku století – já obdivuju vodopád nápadů na image vlasů, kde vládnou úžasné trendy, kterým málokterá hlava odolá. Střihy a barvy pro muže jsou daleko nápaditější než současné dámské. A také nabídka aktuálního oblečení je také neporovnatelně širší. Dobré vychytávky se najdou nejen u značkového oblečení, ale i v řetězcích. Muži se chopili šance být osobití a originální, ovšem pokud máte v zaměstnání třeba jen rámcově daný rámec dress codu, je potřeba, abyste od hlavy k patě tuto volbu dodržovali, stylově nepřecházeli, nebo „neozvláštňovali“ outfit nějakou součástí víkendového nebo sportovního šatníku (a to včetně doplňků)! Jedinečnost i eleganci vám na sto procent zaručí dobrá košile se zajímavým detailem, nebo ležérní úpletové sako. Mám ráda současnou vyvolněnou módu, která povyšuje individualitu nad trendovou dokonalost.
Co považujete za největší společenský prohřešek?
Na nedávné oslavě narozenin jedné dobře známé osobnosti jsem si uvědomila několik bonusů a prohřešků, přešlapů proti etiketě. Pozvánka předvídavě vyhlásila nejen okolnosti, kdo zve a kdy, ale přidala, že jakákoliv konvence „není vítána“. To je senzační okolnost, mít tuhle informaci před volbou, co si vybrat ze šatníku. Pak se žádné under nebo over dressed nekoná. Pokud takový upřesňující pokyn nemáte, stává se, že na společenských akcích zaplatíte svým příliš extravagantním vzhledem. Beze slov se stáváte středem společnosti. A pokud navíc hodně komunikujete, a nejste v etiketě kovaní, může se stát, že výrok: „Pokud chcete být nenahraditelní, musíte být odlišní“ Coco Chanel, má spíš blízko průšvihu. Nepříjemným omylům se dokážete vyhnout, pokud ke všemu, co znáte, přidáte cit! Není nad to, poslouchat v tomhle ohledu vlastní vnitřní hodiny!
Na party, o které hovořím, nebyl welcome drink, ani oficiální uvítání a někteří hosté si rychle nalezli místo s buffet dinnerem. Až příliš brzy… Pozor také na porce a ze šunkové kýty si neukrajujeme sami, náš talířek má na starosti obsluhující personál. I když se jednalo o oslavu v čase slunečného babího léta, někteří jedinci si ponechali dlouhé hodiny sluneční brýle na nose. Mám ráda aforismus, který říká, že brýle nepatří jen do postele, ale byť značkové brýle s temnými skly do hloučků v sále nepatří. Apropó ještě, k optickým brýlím: drahé, hodně viditelné obroučky se někdy mohou stát centrem outfitu. Často na televizní obrazovce vidím, jak politickou debatu usměrňují spíš supermódní brýle – bývají tak viditelné, že slova jsou už nadbytečná. Sama bych brala u politiků více vizí než chic doplňky.
Cestou domů noční Prahou jsme se setkali s kabrioletem, který se dokáže rozjet superrychle a také zastaví kdekoliv. Jeho osazenstvo jedná v rámci hesla Já na to mám! Nevím proč, ale podobné chování za volantem se blíží hloupé vulgární diskuzi, kterou slýcháme z malých hloučků vystylovaných mladých mužů. Typ chování, které se traduje již od antického Řecka, a říká se mu nouveau riche, patří k lidem, kteří „nějak“ přišli k penězům a moc bankovek je vyvyšuje nad ostatní. Pro mne je podobné chování hodně přes čáru… A já doufám, že právě nabubřelost je vzdálená všem současným mužům, natož pak gentlemanům…