Doutník v ústech, na hlavě klobouk a vždy oblečen jako správný anglický gentleman. Tento popisek nepatří nikomu jinému než anglickému politikovi, premiérovi, historikovi a vojákovi Winstonu Churchillovi, který nemůže chybět v naší rubrice Gentlemani minulosti.
Sir Winston Churchill, celým jménem Winston Leonard Spencer-Churchill, se narodil 30. listopadu 1874 na zámku Blenheim ve Woodstocku do aristokratické rodiny. Winstonův otec byl velmi významným politikem, a jeho matka lady Jeanette Churchill byla dcerou amerického obchodníka.
Úspěch je cesta od neúspěchu k neúspěchu bez ztráty nadšení. – Winston Churchill
Pokud mluvíme o Winstonu Churchillovi, tak mluvíme o jednom z nejvzácnějších mužů planety. Byl odvážný a moudrý. Byl to muž se skvělým sebeovládáním a sebekázní. Ale také to byl muž s požitkářskou chutí. Spojil bezmeznou energii a soustředění s nádhernou chutí do života v míře, kterou můžeme spatřit jen zřídka, pokud vůbec.
Jako malý kluk Winston vyrůstal v Dublinu v Irsku, kde byl jeho otec zaměstnán jeho dědečkem, sedmým vévodou z Marlboroughu. Když vstoupil do formální školy, tak se Churchill ukázal jako nezávislý a velmi vzpurný student. Příliš se mu nedařilo na prvních dvou školách, a tak byl v dubnu 1888 poslán na Harrow School, internátní školu poblíž Londýna. Během několika týdnů od svého zápisu se připojil ke školnímu střeleckému sboru, který ho svedl na cestu vojenské kariéry.
Nejdříve se ukázalo, že vojna pro Winstona nebyla ta nejlepší varianta, přeci jen přijímací zkoušku na Královskou vojenskou akademii úspěšně splnil až na třetí pokus. Nakonec však úspěšně dostudoval, dokonce jako jeden z nejlepších. Vztah Winstona a jeho rodičů byl velmi odměřený. Winston měl své rodiče velmi rád, dokonce jim psal i velmi emotivní dopisy. Bohužel jeho rodiče mu náklonnost neopětovali. Když umřel jeho otec, Winston sám řekl, že ho znal více podle jeho reputace, než-li podle blízkého vztahu, který spolu měli.
Politický kariéra Winstona Churchilla začala roku 1900, kdy se stal členem poslanecké sněmovny, jako konzervativec za Oldham. Winston následoval svého otce v politice a také sdílel podobnou myšlenku o nezávislosti. Jenže konzervativní strana byla velmi oddaná sociální spravedlnosti, a tak se Churchill rozhodl roku 1904 přejít do liberální strany. Roku 1908 byl opět zvolen do poslanecké sněmovny a byl jmenován do ministerského předsedy kabinetu jako prezident obchodní komory. Tentýž rok si Winston Churchill vzal za ženu Clementine Ogilvy Hozier, po velice krátké známosti.
Během druhé světové války Winston Churchill zastával opět pozici prvního lorda admirality a byl jedním z nejaktivnějších ministrů během druhé světové války. Winston Churchill se zpočátku soustředil na čtyři body. Za prvé odsunul do pozadí prominentní politiky appeasementu (ústupků). Za druhé na sebe soustředil všechny významné funkce tak, aby mohl vést válku a zároveň rozhodovat o všem důležitém. Za třetí provedl industriální mobilizaci Británie a konečně za čtvrté uvedl v život anglo-americkou alianci, která v této fázi měla podobu vysílání amerických lodí přes Atlantik a zásobování Británie životně důležitými materiály.
Přes svou důležitou úlohu během druhé světové války měl Churchill na britské politické scéně mnoho nepřátel. Jeho popularitu nezvýšily ani výroky, které znevažovaly myšlenku veřejné zdravotní péče či zlepšení standardů všeobecného vzdělání masové populace. Navíc mezi obyvatelstvem pořád existovaly vzpomínky na chyby konzervativních vlád ve 30. letech. Toto byly důvody, proč těsně po skončení války v červnu 1945 konzervativní strana a Churchill jako její vůdce prohráli všeobecné volby.
Po válce Churchill pracoval na svém návratu do politiky. Kupodivu odmítl titul vévody, který by ho okamžitě postavil do Horní sněmovny. Místo toho radši zůstal v opozici v Dolní sněmovně. Během této doby Churchill napsal šestidílnou sérii knih o historii druhé světové války. Za tento cyklus knížek dostal roku 1953 Nobelovu cenu za literaturu. Churchill také hodně podporoval evropskou integraci, proto můžeme vidět, že jedna ze tří budov Evropského parlamentu v Bruselu nese jeho příjmení.
Winston Churchill se snažil zuby nehty v politice vydržet co nejdéle. V červnu 1953 Churchill prodělal další záchvat mrtvice, 27. června odešel na dovolenou a v roce 1954 již bylo jasné, že Churchill na svůj úřad fyzicky nestačí, a proto 5. dubna 1955 odstoupil z funkce premiéra a odešel do ústraní. Winston Churchill zemřel roku 1965 na mozkovou mrtvici ve věku 90 let. Jeho pohřeb byl prvním státním pohřbem, kterým byl vyznamenán nečlen královské rodiny od smrti polního maršála lorda Robertse z Kandaharu v roce 1914. Posledním přáním Churchilla bylo, aby byl pohřben v Bladonu, blízko Woodstocku, kde většinu dětství vyrůstal.
Jedna ze zajímavostí je, že Winston Churchill zvítězil v anketě anglického deníku Dailymail, jako největší britský gentleman za posledních 100 let. V anketě porazil Davida Beckhama, Stephena Frye, Hugh Granta a další.