Drinky pro správné muže – portské

Léto je v plném proudu a to mj. znamená, že trávíme spoustu času v restauracích, hospodách či vinotékách. Menu je plné alkoholového osvěžení – pivo, kokejtly, vína, whisky, koňak… Co si z takového výběru dát? Začneme něčím sladce kořeněným, ale více alkoholově opojným – a to samotným Portským vínem.

Kořeny portských vín sahají do daleké historie, konkrétně do doby, kdy bylo Portugalskopod nadvládou arabů/maurů. Postupem času se vyvíjelo a stalo se významným alkoholovým nápojem nejen pro celé Portugalsko, ale i pro celý svět. Především pro Anglii, jelikož při stoleté válce, kdy bojovala proti Francii, která ji přestala dovážet svá vyhlášená vína, si musela najít náhradu a tu našla v nedalekém Portugalsku. Tímto vlastně začala prosperita samotného Portského vína.

Portská vína pocházejí pouze z vinařské oblasti Douro, která se dělí dále na 3 podoblasti – Horní a Dolní Courgo, Horní Douro. Portská vína z Dolního Courga nikdy nezískala ocenění typu A. … Pokud rádi víme, co přesně pijeme a jak to vzniká, tak je nejdůležitější nejdříve znát, že portská vína se dělí na bílé a červené, s tím že červené se ještě dělí na Tawny a Ruby. Vína se následně odlišují také samotným zpracováním.

Tawny

Portská vína s označením tawny jsou vyráběna z více druhů červených hroznů. Záleží na enologovi, jaké druhy si zvolí, aby byla výsledná chuť portského taková, jaká má být. Samotné víno se po sběru a zpracování dále nechává zrát v malých dřevěných sudech, kde se při začátečním kvašením přidá silný alkohol (brandy), který má za účinek zastavit proces kvašení . Následně se víno nechává dozrát pár let podle toho, jak uzná specializovaný pracovník (enolog). Tawny s ročníkovým označením jako 10, 15, 20, jsou velmi lahodná, ale mírně těžká. Enolog se u těchto ročníkových vín rozhoduje, jestli víno bude stáčeno z jednoho sudu nebo z více sudů, tak aby dávalo ve výsledku daný ročník, který je uvedený na etiketě, takže se třeba smísí sud tawny tříletého a sedmiletého a výsledný rok je 10.

V chuti a v bouquetu může připomínat ovoce, vlašské ořechy, koření, a jiné… , barva je spíše tmavě hnědá.

Ruby

Výrobci se u tohoto vína snaží zachovat sytě červenou barvu. Vina se skladují ve velkých více objemových nerezových tancích , kde nedochází k téměř žádné oxidaci a vždy se tank neplní až po okraj, ale pouze po jednu třetinu, aby se při počátečním kvašení dodalo brandy, kterým se zastaví kvašení. Vlastně je to podobný děj jako u tawny. Na trhu se můžete setkat s více ročníkovými ruby, ale průměrně bývají tříletá, pokud jsou to ruby reserve, tak se stáří pohybuje něco kolem šesti let.

Má svěží a ovocnou chuť.

Bílé portské

Bílé portské dělíme na dva druhy a to: mladé bílé portské a staré bílé portské. Mladé bílé portské se podává brzy po skončení výroby a slouží převážně jako aperitiv, zatímco staré bílé portské se nechává zrát v dřevěných sudech a je více zoxidované … můžete se u něj setkat s chutí připomínající tawny, někdy jsou tyto dva druhy portského téměř k nerozeznání. Stará bílá vína mají jantarovou barvu a patří k dražším vínům, zatímco ta mladší, tudíž levnější se používá jako přísada k míchaným drinkům, např. je velmi oblíbené v Portugalsku drink portotonic, což je tonic smíchaný s mladším býlím portským, v létě perfektní drink na osvěžení.

Stolování

Jelikož portské je fortifikované víno, tak se téměř vždy dekantuje do jakékoliv pěkné karafy, z důvodu jakési ceremonie a také to působí velmi pěkným dojmem například na hosty. Jinak samotné druhy portského vína mají odlišnou degustaci… bílá portská vína se podávají hlavně jako aperitiv zatímco červená portská vína se podávají samotné, protože mají vlastní osobitou chuť a s takovým steakem by si chutě navzájem překážely . Nakonec byste si víno ani nevychutnali.

Kdyby váš zájem o portská vína byl o mnoho větší, než jsme popsali v našem článku, tak doporučujeme si přečíst knihu Portské a ostatní fortifikovaná vína od Jana Stáveka, od kterého jsme čerpali.