Pravidla platí vždy a všude. Někdo je dodržuje do puntíku, někdo méně a někdo taky vůbec. Během společenských akcí bychom je ale měli dodržovat bez jakýchkoliv výjimek. Etiketa v divadle je pro kupodivu pro některé stále neznámý pojem. Tím se pak zbytečně dostávají do trapných situací, kterým mohli snadno předejít. Proto jsme si pro vás připravili seznam jednoduchých pravidel, které nám dopomohou k tomu, aby se již žádné další faux pas neopakovalo.
1. Co na sebe?
Začneme tedy pěkně od začátku. Divadlo není žádný kabaret, abychom si mohli vzít džíny, triko, nedej bože tenisky a spokojeně si to nakráčeli dovnitř. Pokud jdeme na slavnostní premiéru divadelní hry, vezmeme si na sebe smoking a naše partnerky delší šaty. Na zbylé představení si oblékneme tmavý univerzální oblek a dámy polodlouhé šaty či tmavý kostým.
Pokud se jedná o menší, lokální divadlo, postačí hezké sako s kalhotami, a to nejlépe tmavších barev.
2. Pravidla před usazením
- Zakoupíme vstupenky s předstihem (na místě vstupenky mohou být již vyprodané, či budou volná pouze horší místa)
- Vždy přicházíme dříve (pokud jdeme později, počkáme na pauzu a poté se usadíme)
- Při vstupu do šaten nejprve pomůžeme z kabátu dámě, poté sobě
- Za uschování oblečení v šatně platí vždy muž
- Pokud sedíme v lóži, nemusíme si uschovávat oblečení v šatně
- Na konci všeho uvádíme ženu do sálu
3. Usazení a další pravidla
- Do řady vcházíme vždy čelem k sedadlům, na již sedící diváky neukazujeme zadek
- Ženy sedí vždy po naší pravici kromě:
- Toho, když na ženu vychází krajní sedadlo (s ženou si místa prohodíme)
- Toho, když jdeme do divadla ve dvou párech (ženy sedí vedle sebe, muži po jejich krajích)
- Toho, když ženu obtěžuje její spolusedící (vyměníme si místa a my si sedneme vedle něho)
- Pokud sedíme v lóži, přední sedadla s lepším výhledem přenecháme ženám
- Před začátkem představení si vždy vypneme telefon (nebo alespoň zvuky i vibrace)
- Pokud používáme kukátko, nešmírujeme s ním po ženách v sálu
- Během představení nahlas nekomentujeme děj hry, ani výkony herců (je neslušné i šeptat)
- Během představení nejíme, ničím nešustíme apod.
- Tleskáme vždy po skončení jednání, po němž následuje přestávka
- Při závěrečné děkovačce tleskáme, dokud se zvedá opona
- Vystojíme frontu na šatnu a pomůžeme nejprve ženě do kabátu, poté až sobě
Pokud s návštěvou divadla plánujete i večeři, přečtěte si tento článek o chování v restauracích.
Za poslední měsíc jsme byli s přítelkyní 2x na muzikálu a dost jsem se zděsil. 95% lidí nemá sako, někteří alespoň mají třeba košili, ale drtivá většina lidí v džínách a tričku, je opravdu strašné, že si nemohou vzít alespoň kalhoty s košilí… To, že lidé během představení koukají do mobilu a jedí kyselé rybičky, je už jenom završení nevkusu a negramotnosti společenského chování.
To, že prídu oblečený nevkusne je proste trápne ale keď tam jedia ešte aj kyslé rybičky tak to už je podľa mňa na smiech lebo už ani plač nepomáha… Ďakujem za článok, určite by si ho mal prečítať nejeden muž, ktorý, ako bolo vyššie spomenuté, ide do divadla kľudne aj v džínsoch(top je keď sú ešte aj roztrhané) a tričku ale iste pomôže aj sa vhodné zorientovať aj v divadle. Ešte raz vďaka.
Přesně jak říkáte, tento trend, kdy lidé chodí nevkusně oblečení do společnosti, je hrozný. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl sepsat tento článek. 🙂
Jsem častým návštěvníkem hlavně pražských divadel.
Bohužel, to co zde píšeš je povětšinou scifi.
Nejen muži, ale hlavně ženy chodí do divadla jako od plotny včetně mladých dívek s holými zadky.
Nejsem prudérní, naopak, mým velkým snem je, aby se kultura divadla a všeobecně kultura oblékání na slavnostní příležitosti / např. promoce / zase začala prosazovat.
Díky za skvělý článek.
Dobrý článek, ale chyba v závěru. Při odchodu si nejprve muž oblékne kabát a až následně pomůže do kabátu dámě. Ladislav
Moc Vám děkuji za připomínku, ihned to opravím. 🙂
Výborný článek! Podle mýho by se na základních školách mělo učit víc etikety a vůbec základy slušného chování. Školáci umí vyjmenovat -ný, -natý, -itý, -ičitý, ale většině z nich je to stejně na nic.. Tohle je alespoň něco, co má smysl..
Musím s Vámi souhlasit! 🙂 Na myšlence naučit školáky správnému chování ve společnosti byl založen tento blog. Tak doufejme, že to alespoň jednomu pomohlo. Moc Vám děkuji.
Vážená/ý Jindro,
toho jsem si, jako student posledního ročníku střední školy, všiml a zahajujeme projekt s přednáškou o Etiketě. TAktéž si myslím, že to bude mít neoddiskutovatelný smysl.
Výborně, to velmi rádi slyšíme. Více takových akcí! Držíme palce 🙂
Dobrý den
Snad neurazím otázkou. V divadle jsem byl jednou v životě a to jako kluk na základní škole, na dětském představení, myslím že v páté třídě. Nepovím Vám jak mě tenkrat rodiče oblekly protože si to nepamatuji. Jenže teď se s partnekou chystáme na několik představení ve dvou meších městech..a vyvstala otázka…co na sebe když to není národní divadlo atp…lidé které znám chodí spíše běžně eblečení ale to je jak podle článku tak podle mne nevkusné pro takovou příležitost…jenže smoking atp je dle mého zase až moc…tak nějak nevím jak se obléct, zachovat určitý vkus ale zaroven nevycnivat jako jediny ve smokingu??
Hezký večer,
bývaly doby, kdy se např. do Opery nesmělo ani bez fraku. V současnosti (pokud se nekoná nějaká opravdu zvláštní příležitost) je do Opery a Národního divadla ideální smoking. Nejméně však tmavý univerzální oblek. Do menších městských divadel jej doporučuji také. Na malé scény a další malá činoherní představení je možné si vzít i třeba kalhoty s košilí, ale to už jsme opravdu v těch nejméně formálních kruzích.
Ve Vašem případě bych tedy volil tmavý univerzální oblek.
Dobrý den, objevila jsem kouzlo opery. Měla bych obecný dotaz – je lóže výhradně pro ty, kteří si sedadla obsadili jako první, nebo je přípustné se do lóže k někomu „přidat“?
Také by mne zajímala etiketa z pohledu ovací – lze při děkovačce „vkusně zajásat“, když se atmosférou nese, že to byl mimořádný výkon? Kolikrát bych si i stoupla, ale je mi trapné stát téměř sama v řadě, přijde mi to až neslušné vzhledem k divákům za mnou…Děkuji.