Co je dobré vědět o bilingvismu

0

Všichni jste možná minimálně jednou slyšeli často omílané rčení, jež říká, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Pojďme si tedy teď v duchu tohoto moudra přiblížit pojem bilingvismus.

Jsou bilingvní lidé opravdu hodnotnější? Kolik jich vlastně je? A jsou to opravdu jen lidé, kteří odmalička vyrůstají ve vícejazyčné domácnosti? Nebo se může stát bilingvním kdokoli?

V tomto článku vám představíme nejen bilingvismus samotný, ale i několik s ním souvisejících mýtů.

Co je bilingvismus?

V první řadě je třeba zmínit multilingvismus (příp. mnohojazyčnost), což je, jak samo pojmenování napovídá, schopnost komunikovat ve více jazycích. Bilingvismus (dvojjazyčnost) pak samozřejmě označuje stav, kdy mluvčí ovládá jazyky dva.

Obvykle si bilingvismus spojujeme zejména s jedinci, které vyrůstají v rodině, kde maminka mluví jedním jazykem, tatínek dalším a jejich děti díky tomu rozumí oběma řečem. Není to ale jen tento případ.

Bilingvní je každý jedinec, který aktivně užívá dva jazyky, přičemž platí, že znalost těchto jazyků nemusí být zcela rovnocenná – to je koneckonců nemožné, nemluvě o tom, že jen těžko přesně změříte, nakolik jedinec ovládá ten nebo jiný jazyk. Takový jedince zkrátka zvládá v závislosti na situaci přepínat mezi jazykovými kódy a domluvit se oběma jazyky.

Rozlišujeme proto bilingvismus:

  • simultánní – jedinec je od narození vystaven dvěma jazykům současně,
  • sekvenční – jedinec se druhý (cizí) jazyk začne učit postupně,
  • receptivní (pasivní) – jedinec cizímu jazyku rozumí, má ale problém s jeho aktivním užíváním.

Z toho tedy vyplývá mimo jiné to, že bilingvismus není předpoklad daný tím, komu se člověk narodí. Bilingvní může být i člověk, který se v průběhu života sám naučí druhý jazyk, ačkoli je jasné, že čím dřív člověk začne, tím má vyšší šanci se s jazykem patřičně sžít.

Indivuduální a společenský bilingvismus

Dále není na škodu si uvědomit, že bilingvismus není jen individuální – tj. případ, kdy mluví dvěma jazyky jedinec.

Rozeznáváme totiž i bilingvismus společenský, kdy na určitém území hovoří dvěma jazyky celá skupina obyvatel. Bývá tak tomu kupříkladu v pohraničních oblastech, v různých menšinách či v zemích s více úředními jazyky.

Bilingvismus u nás?

V dnešní době je Česká republika jako celek jednoznačně monolingvní. Byly ale doby, kdy naše úřední čeština koexistovala s jazykem německým nebo slovenským.

Vlastně můžeme říct, že řada lidí je dodnes pasivně bilingvní v případě češtiny se slovenštinou. Slovákovi zpravidla rozumíme, odpovídáme mu ale česky – a stejně to platí naopak.

Mýty o bilingvismu

Bilingvní lidé ovládají oba jazyky na stejné úrovni

Ono to k tomu vybízí, když už ty jazyky koneckonců umí oba. Jak už ale bylo řečeno výše, není to pravda. Každý z jazyků mluvčí ovládá tam, kde je potřeba. Zpravidla to funguje tak, že jeden považuje za dominantní (hovoří jím nejen doma, ale i ve škole, v práci nebo při oficiálních záležitostech), nemá ale problém dorozumět se např. s příbuznými v jazyce druhém.

Bilingvismus je vzácný

Nejspíš to souvisí s tou představou, že bilingvismus je pouze jevem dětí ze smíšených manželství. Jak jsme si ale řekli, není to pravda. Bilingvních jedinců je tak odhadem více než polovina obyvatel světa.

Bilingvní jedinec je dokonalým překladatelem

Dává to vlastně smysl. Když má někdo maminku Češku a tatínka Brita, obvykle předpokládáme, že mu překlady angličtiny nebudou činit žádný problém. Jenže ono to tak úplně není. Tento člověk třeba nemusí ovládat psanou formu druhého jazyka nebo užívat všechny jeho vrstvy (zejména s odbornými texty tak může mít potíže). Zkrátka to není překladatel.

Bilingvismus rozpolcuje osobnost

Jazyk je velmi úzce propojen s kulturou, z níž vzešel. Neplatí ale, že by užívání onoho jazyka měnilo i mluvčího. Ten mění postoje, názory a způsob vyjadřování na základě toho, kdy a s kým hovoří, nikoli kvůli užité řeči.

Proč je dobré být bilingvní?

Když jsme si řekli, že bilingvní bez větší psychické újmy může být vlastně každý z nás, pojďme si ještě na úplně závěr odpovědět na tu nejdůležitější otázku – proč o to vlastně stát?

  1. Jako znalci dvou jazyků máte více možností na pracovním poli – zejména pak v mezinárodních firmách.
  2. Říká se, že bilingvní lidé déle přemýšlejí, než něco řeknou, jelikož jim nabíhají slova ve dvou jazycích. To může člověku občas zachránit krk.
  3. Pokud máte pocit, že na vás nečeká ta pravá mezi Češkami, můžete mít se znalostí dalšího jazyka šanci u další národnosti.
  4. V případě dvojjazyčného duetu máte jako bilingvní jedinec možnost porozumět celé písni.
Předchozí článekJaké pánské boty zvolit pro důležitou obchodní schůzku
Další článekZměna povolání – zbytečný risk, nebo nutnost?
Zakladatel Two Gentlemen, nadšenec do pánské módy, moderních technologií, designu, marketingu, retailu a podnikání. Má rád štěňátka.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here