Dennodenně řeší každý z nás desítky problémů. Ne však vždy se vše obejdou bez vzniku sporu mezi vámi a další osobou. Můžeme tolerantně ustoupit, ale co když je pro nás důležité, aby zrovna teď bylo po našem? Jak vyhrát spor a zároveň nijak neublížit tomu druhému? Pokud využijete těchto pár zásad, tak by se vám to mělo podařit.
Sebejistota
Důležitým prvkem při řešení sporů je sebejistota. Stůjte si za svým názorem pevně. Nesebejistého člověka dokážeme snadno donutit k tomu, aby ustoupil, a tím tedy dal lehce za pravdu svému oponentovi. Důležité je se nevzdát. Když ve sporu neuspějete, snažte se najít příčinu „proč“ a poučit se z ní. Vnímejte, jak spory řeší ostatní. Sledujte toho, kdo má ve sporu navrch a kdo spor vyhraje. Můžete také zkusit si své argumenty před očekávaným sporem nahrát nebo si je odříkat před zrcadlem. Snažte se vypilovat svůj výstup.
Gestikulace
Jak již víme, gestikulace doprovází naše mluvené slovo. Obzvlášť během sporů je důležité umět ovládat svoji gestikulaci a efektivně ji využívat v pravých chvílích. Gestikulace nám může dodat na důležitosti a věrohodnosti našeho projevu. A to právě chceme! Obvykle se snažíme to s gestikulací moc nepřehánět, gesta používáme, když chceme zdůraznit nějaké body v našem projevu. Dále se snažíme být otevření vůči našemu oponentovi, při gestech máme dlaně směrem vzhůru a neděláme rukama rychlé pohyby.
Ticho
V některých případech může být ticho stejně silné jako hluk. Ne nadarmo se říká, že ticho vydá za tisíce slov. Na místo toho, abyste čelili hluku např. použitím ještě většího hluku, je lepší být zticha. Toto využíváme i v případech, když máme zrovna mluvit my. Tento přístup má dvě výhody: nezničíte si hlasivky a svého oponenta vytočíte doběla. A o to nám jde. Oponentovi po chvilce dojdou slova, důvody či narážky na nás, a té chvíle využijeme v náš prospěch. Pokud jste při sporu v klidu, váš oponent, který se vztekal, se poté pravděpodobně bude cítit stupidně.
Najděte slabinu
Ti nejlepší vyjednávači nevyhrávají své spory pouze pomocí toho, jak se vyjadřují a jak u toho vypadají. Snaží se najít slabiny oponenta a následně jich využít. Nemyslíme však zrovna hledání jakékoliv „špíny“ na oponenta, ale jeho chyby, mezery, či změny v jeho rozhodnutích (např. zaměněný požadavek – chtěl po vás udělat tuto práci, ale teď po vás chce jinou). Proto se pokusíme najít třeba někoho, kdo danou situaci slyšel a zpochybníme jeho tvrzení. Pokud takovýchto pochybnosti najdeme více, pokusíme se mu je nevpálit do obličeje okamžitě, ale rozložíme to do celého průběhu diskuze. Osobě tak dáme pocit, že by si to v hlavě nejdřív měli pořádně srovnat, a nyní nechat rozhodnutí na nás.
Přemýšlejte takticky
Vždy se najde někdo, kdo danému problému rozumí víc nebo kdo je chytřejší než vy.
Proto by vaším cílem při sporu nemělo být přesvědčit oponenta, že máte vy pravdu, ale spíše, že on pravdu nemá. Když spor vyhrajete a následně se ukáže, že měl pravdu celou dobu on, bude vinu klást ve větší míře sobě, jelikož byl ve finále sám přesvědčen o svojí nepravdě. K tomu se hodí i vhodná strategie, promyslete si předem všechny možnosti, připravte si co nejvíce rozhodujících důvodů, a také nezapomeňte na správné načasování vašich přesvědčivých důvodů.
Co by však měl každý gentleman dělat (respektive nedělat) je spory vůbec zakládat. Pokud vše lze vyřešit v klidu nad kávičkou bez zbytečných hádek, ušetříte oběma stranám mnoho starostí.
